Lesnické služby, Boží voda - Jeřmanice
Farma Boží voda - Jeřmanice
Barunka řemesla

O nás

Naše firma se lesnickou činností zabývá již přes 20let. Jedná se o tyto služby :

Pěstební činnost, těžba a přibližování dřeva, výchovné zásahy a zpracování dřevní hmoty. Z převážné části hospodaříme v soukromých lesích. Vlastníkům těchto lesů zajišťujeme těžbu, přiblížení dřevní hmoty, úklid klestu a následné zalesnění do dvou let od těžby a zajištění vysázených kultur vyžínáním, nátěry proti okusu zvěře.

Také zajišťujeme prodej vytěžené dřevní hmoty na pily.

Vytěžené dřevo dále zpracováváme do palivového dřeva.

Dřevo sušíme klasickou metodou v malých 1m3 klecích a ve velkých dřevnících - kruhových sušácích.

Zpracované palivové dřevo zákazníkům rozvážíme, ale mohou si sami přijet na pro vozovnu dřevo sami naložit do vozíků a odvézt.

Mimo lesnických prací nabízíme zákazníkům dopravu i prodej řeziva, mulčovací kůry, pilin, štěpky a palivového dřeva. Dále prodáme také dřevěné brikety.

V zimním období zajišťujeme úklid sněhu traktorem, posyp komunikací a vyprošťovací práce při nehodách.

Chceme vám ještě ukázat na fotografiích co všechno umí sama příroda vytvořit a nebo jak šikovné ruce řemeslníka ( truhláře, tesaře, kováře, šindeláře či zámečníka) vytvořily pro naší firmu dle našeho přání a návrhu nádherné vstupní a vjezdní brány a oplocení.

,,Stromy,které jsou logem a duší  naší firmy , jsou také součástí života každého z nás. Stále se všichni učíme žít v souladu s přírodou. Strom ztělesňuje posvátné spojení všech věcí v univerzálním kruhu. Každý strom je posvátný, jelikož nám přináší život a symbolizuje harmonii a rovnováhu.Poskytuje nám i ostatním tvorům úkryt,stín, plody, listy, kůru, kmeny, větve, vůni, krásu, léčbu a kyslík, abychom mohli žít a taky dohromady žít v harmonii. Nemůžeme dýchat bez stromů a rostlin a ony nemohou žít bez nás . Tato výměna zahrnuje něco víc než kyslík a oxid uhličitý, je to o energii, která nás spojuje s duchem všech věcí."

duch strom

Na vstupní bránu umisťujeme lapače snů, kde jejich tvar-kruh symbolizuje též univerzální kruh života , svět a vesmír, kde spolu všechno navzájem souvisía je spojeno se vším při tvorbě života a takétento symbol kruhu zachycuje negativní energii a symetrické sítě symbolizují harmonii.

Prosíme o zamyšlení každého z Vás :

JSME ČÁSTÍ ZEMĚ

Řeč náčelníka Seattlea k prezidentu Spojených států amerických v roce 1855.

Roku 1855 vyzval americký prezident Franklin Pierce indiánský kmen Duwamishů, jenž žil ve státě Washington na severozápadě USA, aby prodal své území bílým osadníkům a usídlil se v rezervaci. Na požadavek vybízející k činu dosud neslýchanému, odpověděl náčelník Seattle touto řečí :

Velký náčelník ve Washingtonu posílá zprávu, že si přeje koupit naši zem. Velký náčelník nám posílá také slova přátelství a dobré vůle.

To je od něj přívětivé, neboť my víme, že našeho přátelství nemá zapotřebí. Ale my jeho nabídku uvážíme, neboť víme, že když neprodáme, přijde snad bílý muž s puškami a naši zem si vezme.

Jak je možné oblohu nebo teplo země koupit či prodat? Tato představa je nám cizí. Když nevlastníme svěžest vzduchu a třpyt vody, jak to od nás můžete koupit? My se rozhodneme.

Co říká náčelník Seattle na to se může velký náčelník ve Washingtonu spolehnout tak jistě, jako se náš bílý bratr může spolehnout na návrat ročních dob. Má slova jsou jako hvězdy, nezaniknou. Každý kousek této země je mému lidu svatý, každé lesknoucí se jedlové jehličí, písečné pobřeží, mlha v tmavých lesích, každá paseka, každý bzučící hmyz je v myšlenkách a zkušenostech mého lidu svatý.

Míza, která stoupá ve stromech, nese vzpomínku rudého muže. Když mrtví bílých odcházejí, aby se toulali pod hvězdami, zapomínají na zemi svého narození. Naši mrtví na tuto divukrásnou zemi nikdy nezapomenou, neboť ona je rudému muži matkou.

JSME ČÁSTÍ ZEMĚ A ONA JE ČÁSTÍ NÁS.

Vonící květiny jsou naše sestry, srnci, kůň a velký orel jsou našimi bratry. Skalnaté výšiny, úrodné louky, teplo z těla poníka a člověka- to všechno patří do jedné rodiny.

Posílá-li nám tedy velký náčelník ve Washingtonu zprávu, že chce koupit náš kraj, žádá od nás hodně. Velký náčelník nám sděluje, že nám dá místo, kde můžeme žít pohodlně a sami pro sebe. On bude naším otcem a my jeho dětmi. Ale může to tak vůbec někdy být?

Bůh miluje váš lid a své rudé děti opustil. Dává bílému muži stroje, aby mu pomohl v jeho práci a staví pro něj velké vesnice. Váš lid je den ze dne silnější. Brzy zaplavíte kraj jako řeky, které se řítí roklinami po nečekaném dešti.

Můj lid je jako opadající příliv- avšak bez návratu. Ne, jsme různé rasy. Naše děti si spolu nehrají a naši starci nevypravují stejné příběhy. Vám je Bůh nakloněn, my jsme sirotci.

Vaši nabídku koupit naši zem uvážíme. Nebude to lehké, neboť tento kraj je nám svatý. Máme potěšení z těchto lesů. Nevím, jsme jiní než vy. Třpytící se voda, která proudí v potocích a řekách, není jenom voda, nýbrž krev našich předků. Když vám tento kraj prodáme, musíte vědět, že je svatý, a učit své děti, že je svatý a že každý prchavý odraz v průzračné vodě jezer vypráví o tradicích a událostech ze života mého lidu.

Zurčení vody je hlas mých předků. Řeky jsou našimi bratry - zahánějí naši žízeň. Řeky nesou naše kánoe a živí naše děti. Když svůj kraj prodáme, musíte si pamatovat a učit své děti, že řeky jsou našimi i vašimi bratry, a musíte být od nynějška k řekám dobří, tak jako ke každému jinému bratru.

Rudý muž vždy ustupoval před pronikajícím bílým mužem, tak jako jitřní mlha ustupuje do hor před ranním sluncem. Ale popel našich otců je svatý, jejich hroby jsou svěcenou půdou a tak jsou nám posvěceny tyto pahorky, tyto stromy, tento kus země.

Víme, že bílý muž naší povaze nerozumí.

Je to pro něj stejný kus země jako každý jiný, neboť je cizincem, který přichází v noci a ze země si vezme, cokoliv potřebuje. Země mu není bratrem, nýbrž nepřítelem, když si jí podrobí a kráčí dál. Odchází od hrobů svých otců - a nestará se.

Krade zemi svým dětem - a nestará se.

Hroby jeho otců a právo jeho dětí na narození jsou zapomenuty.

Zachází se svou MATKOU, ZEMÍ a se svým BRATREM , NEBEM, jako s věcmi ke koupi a k drancování, prodává je jako ovce či lesklé perly. Jeho hlad pohltí zemi a nezanechá nic než spoušť.

Nevím, naše povaha je jiná než vaše.

Pohled na vaše města v očích rudého muže bolí. Snad proto, že je rudý muž divoch a nic nechápe. Ve městech bělochů není ŽÁDNÉ TICHO. Žádné místo, kde je možné na jaře slyšet rozpukání listů nebo bzučení hmyzu. Ale možná mi to tak připadá jen proto, že jsem divoch a nerozumím tomu. Ten hluk se zdá být našim uším urážlivým. Co ještě zbývá ze života, když není slyšet křik ptáka nebo hádání žab v noci u rybníka? Jsem rudý muž a nerozumím tomu.

Indián má rád tiché šelestění větru, který hladí hladinu rybníka, vítr vyčištěný poledním deštěm nebo těžký vůní borovic. Vzduch je drahocenný pro rudého muže, neboť všechno sdílí ten samý dech.

Zvíře, strom, člověk- ti všichni sdílí tentýž dech.

Zdá se, že bílý muž si nevšímá vzduchu, který dýchá; jako muž, který už mnoho dní umírá, je i on otupělý proti zápachu. Ale když vám prodáme svou zem, nesmíte zapomenout, že vzduch je nám drahocenný; že vzduch se dělí o svého ducha s veškerým životem, ve kterém je obsažen. Vítr dal našim otcům první dech a přijme jejich poslední. A vítr musí dát také našim dětem životní sílu.

A jestliže vám prodáme svou zem, musíte si jí cenit jako zvláštní a posvěcenou, jako místo, kde i bílý muž cítí, že vítr sladce voní lučními květinami.

Vaši nabídku uvážíme, a jestliže se rozhodneme přijmout, tak jen pod jednou podmínkou.

Bílý muž musí se zvířaty této země zacházet JAKO SE SVÝMI BRATRY.

Jsem divoch a jinak tomu nerozumím.

Viděl jsem tisíc zetlelých buvolů zanechaných bílým mužem- zastřelených z kolemjedoucího vlaku. Jsem divoch a nerozumím, jak má být ten čadící železný kůň důležitější než buvol, kterého my zabijeme, jenom abychom zůstali naživu.

CO JE ČLOVĚK BEZ ZVÍŘAT?

Kdyby všechna zvířata vymizela, zemřel by člověk na VELKOU SAMOTU DUCHA.

Co se stále děje zvířatům, stane se BRZY I LIDEM.

VŠECHNO JE VZÁJEMNĚ SPOJENO.

CO POSTIHUJE ZEMI, POSTIHNE I SYNY ZEMĚ.

Musíte své děti učit, že půda pod jejich nohama je popel našich dědů. Aby kraj ctili, vypravujte jim, že ZEMĚ je naplněná dušemi našich předků. Učte své děti to, co my učíme naše děti, že : ZEMĚ JE NAŠÍ MATKOU.

CO POSTIHUJE ZEMI, POSTIHNE I SYNY ZEMĚ.

Když lidé na zem plivají, plivají sami na sebe. Neboť víme, že země nepatří lidem, ale že lidé PATŘÍ K ZEMI, to víme.

Všechno je vzájemně spojeno jako krev, která spojuje jednu rodinu. Vše je spojeno. Co postihuje zemi, postihne i syny země. Člověk nestvořil pohyb života, on je v něm pouze vláknem. Co uděláte tomuto pohybu, uděláte sami sobě. Naši mrtví žijí dál v sladkých vodách země, vracejí se znovu s tichým krokem jara a jejich duše je ve větru, který čeří hladinu rybníka.

Nabídku bílého muže koupit naši zem uvážíme.

Ale můj lid se ptá, co vlastně chce bílý muž? Jak je možno koupit oblohu či teplo země nebo rychlost antilopy? Jak vám to můžeme prodat-a jak to můžete koupit? Copak můžete se zemí dělat co chcete jenom proto, že rudý muž podepíše kus papíru a dá ho bílému muži?

Když nevlastníme svěžest vzduchu a třpyt vody, jak to od nás můžete koupit? Mohou vaše peníze vrátit buvolům život, až bude i ten poslední zabit?

Vaši nabídku uvážíme.

Víme, že když neprodáme, přijde nejspíš bílý muž se zbraněmi a naši zem si vezme. Ale my jsme divoši.

Bílý muž přechodně držící moc, si myslí, že už je snad Bohem, kterému patří země.

JAKÝ ČLOVĚK MŮŽE VLASTNIT SVOU MATKU?

Vaši nabídku koupit naši zem uvážíme, den a noc nemohou žít společně - uvážíme Vaši nabídku jít do rezervace.

Budeme žít stranou a v míru.

Není důležité, kde strávíme zbytek našich dní. Naše děti viděli své otce ponížené a poražené. Naši válečníci byli zahanbeni. Po porážkách tráví své dny zahálčivě, otravují svá těla sladkými pokrmy a silnými nápoji.

Není důležité, kde strávíme zbytek svých dní. Už jich není mnoho.

Ještě pár hodin, několik zim- a žádné dítě velkých kmenů, které dříve žily v tomto kraji nebo se teď v malých skupinkách toulají lesy,

UŽ NEZŮSTANE, aby truchlilo u hrobů lidu, který byl kdysi tak silný a plný naděje jako ten váš.

Ale proč se mám rmoutit nad záhubou svého lidu, národy jsou z lidí, z ničeho jiného. Lidé přicházejí a odcházejí, jako vlny na moři. Dokonce ani bílý muž, jehož Bůh s ním zachází a mluví jako přítel s přítelem, nemůže uniknout společnému určení.

Snad jsme přece bratři. Uvidíme.

Jedno víme- to, co bílý muž snad jednoho dne teprve objeví- že náš Bůh je tentýž Bůh.

Možná si myslíte, že jím vládnete, tak jako usilujete o ovládnutí naší země; ale to nemůžete.

On je Bůh lidí- stejně tak rudých jako bílých. Tento kraj je pro něj cenný a ZRANIT ZEMI znamená OPOVRHOVAT JEJÍM STVOŘITELEM.

I bílý pominou, možná dříve než všechny ostatní kmeny. Pokračujte se zamořováním svého lože a jedné noci se udusíte ve vlastním odpadu.

Ale ve své záhubě budete zářit, zažehnuti silou Boha, který vás přivedl do této země a vám určil vládnout tomuto kraji a rudému muži. Toto předurčení je nám hádankou.

Až budou všichni buvoli pobiti, divocí koně zkroceni, až budou skryté kouty lesa ztěžklé pachem mnoha lidí a pohled na plodné pahorky zohavené mluvícími dráty, kde potom bude houština, kde bude orel, a co to znamená dát sbohem rychlému ponymu a lovu?

KONEC ŽIVOTA A ZAČÁTEK PŘEŽÍVÁNÍ.

Bůh vám dal vládu nad zvířaty, lesy, rudým mužem z nějakého zvláštního důvodu, ale tento důvod je nám hádankou. Snad bychom tomu mohli porozumět, kdybychom věděli, o čem bílý muž sní- jaké naděje líčí svým dětem za dlouhých zimních večerů a jaká vidění vkládá do jejich představ, že stále touží po zítřku.

Ale my jsme divoši- sny bílého muže jsou nám skryty. A protože jsou nám skryty, půjdeme každý svou vlastní cestou. Neboť si především vážíme práva každého člověka žít tak, jak si to sám přeje- bez ohledu na to, jak se liší od svých bratrů. Není toho moc, co nás spojuje.

Vaši nabídku uvážíme. Jestliže přisvědčíme, tak jen proto, abychom si zajistili rezervaci, kterou jste slíbili. Tam snad můžeme strávit naše krátké dny po našem způsobu.

Až poslední rudý muž ustoupí z této země a jeho paměť bude už jen stínem mraku nad prérií, bude duch mých otců v těchto březích a v těchto lesích ještě stále živoucí.

Neboť oni milovali tuto zem, jako novorozeně miluje tlukot srdce své matky.

Když vám prodáme svůj kraj, milujte jej, jako jsme jej my milovali, starejte se, jako my jsme se starali, uchovejte si vzpomínku na ten kraj, na takový jaký je, když si jej berete.

A veškerou svou silou, svým duchem, svým srdcem jej zachovejte pro vaše děti a milujte jej, jako Bůh miluje nás všechny.

Neboť víme – NÁŠ BŮH JE TENTÝŽ BŮH.

Tato země je mu svatá.

Sám bílý muž nemůže ujít společnému určení.

Snad jsme přeci bratři.

Uvidíme.


Nakladatelství,,Zvláštní vydání“ L.P. 1993

Krása dřeva

IMGP0223.JPG
IMGP9713.JPG
IMGP9712.JPG
IMGP6503.JPG
IMGP6502.JPG
IMGP6497.JPG
IMGP6496.JPG
IMGP6491.JPG
IMGP3988.JPG
IMGP3451.JPG
IMGP3449.JPG
IMGP3442.JPG
IMGP3439.JPG
IMGP3431.JPG
IMGP3425.JPG
IMGP3422.JPG
IMGP3387.JPG
IMGP3377.JPG
IMGP3376.JPG
IMGP1937.JPG
IMGP1934.JPG
IMGP1933.JPG
IMGP1551.JPG
IMGP1547.JPG
IMGP1516.JPG

Momentky z přírody

IMGP2634.JPG
IMGP2627.JPG
IMGP2624.JPG
IMGP2620.JPG
IMGP2162.JPG
IMGP2156.JPG
IMGP2119.JPG
IMGP1911.JPG
IMGP1909.JPG
DSCF9104.JPG
DSCF9103.JPG
DSCF9102.JPG
DSCF7990.JPG
DSCF7989.JPG
DSCF5592.JPG
DSCF5590.JPG
DSCF5588.JPG
DSCF5583.JPG
DSCF5513.JPG
DSCF2330.JPG
DSCF2329.JPG
DSCF2322.JPG
DSCF2274.JPG
DSCF2033.JPG


Práce šikovných řemeslníků

IMGP9615.JPG
IMGP6523.JPG
IMGP6516.JPG
IMGP6515.JPG
IMGP6510.JPG
IMGP6508.JPG
IMGP6433.JPG
IMGP6431.JPG
IMGP6252.JPG
IMGP2319.JPG
IMGP1178.JPG
IMGP1177.JPG
IMGP1174.JPG
IMGP1173.JPG
IMGP1171.JPG
IMGP1167.JPG
IMGP1162.JPG
IMGP1011.JPG
IMGP0941.JPG
IMGP0934.JPG
IMGP0679.JPG
IMGP0677.JPG
DSCF9060.JPG
DSCF9058.JPG
DSCF9042.JPG
DSCF9040.JPG
DSCF8261.JPG
DSCF8144.JPG
DSCF8143.JPG
DSCF8142.JPG
DSCF8138.JPG
DSCF8021.JPG
DSCF8015.JPG
DSCF8012.JPG
DSCF8007.JPG
DSCF7897a
DSCF7748.JPG
DSCF7744.JPG
DSCF7715.JPG
DSCF7644.JPG
DSCF7549.JPG
DSCF7532.JPG
DSCF7361.JPG
DSCF7359.JPG
DSCF7279.JPG
DSCF7273.JPG
DSCF2147.JPG
DSCF2137.JPG
DSCF2028.JPG
DSCF2022.JPG
DSCF1166.JPG
DSCF1164.JPG



Jan Titěra- Lesnická činnost   |   Horní Podhájí 126, 463 12 Jeřmanice u Liberce  |   Mobil: 606 276 809   |  E-mail: les@bozivodafarma.cz

Podporujeme: bitcoin cena